Pivo jako křen

Míchané pivní nápoje: od radlera k pivnímu fizzu

V této kapitole bude řeč o míchaných nápojích z piva. Co myslíte, budeme k přípravě těchto nápojů potřebovat šejkr? A pokud ne, tak proč? K odpovědi se propracujeme v následujících řádcích.

Před deseti patnácti lety nechtěl nikdo ani slyšet, že bychom nemuseli zůstat jen u konzumace piva samotného. „Ty budeš míchat pivo s něčím? No fuj, to je nechutné, aby ti ruce upadly,“ mohli jste slyšet. Tahle doba je pryč a pivo začíná hrát v rukách a hlavách barových míchačů a žonglérů docela velkou roli. Začínají s ním pracovat jako s rovnocennou složkou míchaných nápojů.

Má pivo nějaké výhody, které se při míchání projeví?

Pivo výsledný nápoj napění, naperlí. Navíc může být vhodnou složkou lehkých nápojů – stačí použít bezalkoholové nebo nízkoalkoholové pivo. Tahle varianta je zvlášť vhodná pro ženy. Ty stále dávají přednost před pivem vínu. Ale teď se k pivu mohou dostat i takovouto nepřímou cestou, kdy pivo je součástí osvěžujícího nápoje. Třeba ve verzi radlera.

Což spousta z nás určitě zná. Ale každý asi neví, že v překladu je to cyklista…

K tomuto pivu-nepivu se váže zajímavá historie. Pan Franz Xaver Kugler měl obrovskou zahradní restauraci na cyklistické trase, psal se rok 1922. Bavorští cyklisté se kolem proháněli sem a tam a v jeden krásný den, kdy byly nadprůměrné teploty, se jich v té jeho restauraci vystřídalo možná i pár tisíc.. Ležáku nebyl dostatek, a tak milého Franze napadlo, že ho střihne napůl s citrónovou limonádou. Svým hostům přitom vysvětloval: Víte, když budete pít jenom pivo, opijete se a v tom horku se vám už nebude chtít na kole jezdit. Když budete pít jenom limonádu, slepí se vám pusa a stejně budete mít pořád žízeň. Tak to pijte napůl a hotovo! A ono se to chytlo… Dnes už se radler vyrábí a prodává smíchaný v lahvích i plechovkách.

A co ta „politická“ perlička, kterou jste mi sliboval?

To je zase historka o russenmassu – to je mix pšeničného piva s citrónovou limonádou. V listopadu roku 1918 v jedné bavorské restauraci zasedala radikálnější část sociálních demokratů, kteří rok nato založili Komunistickou stranu Německa. A aby delegáti neměli moc v hlavě, a přesto mohli konzumovat – měli rádi weissbier, podotýkám –, slili si své oblíbené pivo dohromady s citrónovou limonádou a vznikl russenmass. Je to tedy vlastně radler, ale limonáda je tu smíchána s pšeničným pivem.

Jaký byl další vývoj pivních míchaných nápojů?

Nejprve se míchalo pivo s  limonádou, vedle radlera a russenmassu například weissbier s kolou, tomu se říkalo černoch. Tyto základní kombinace se dostávaly na trh v láhvích nebo později v plechovkách. Pak už barová evoluce zařadila pivo mezi standardní barové kreace, při kterých se používá limetkový sirup, citrónová šťáva či maracujový džus, to vše zalito bezalkoholovým pivem. Takové nápoje jsou osvěžující, dají se to pít v létě, můžete po nich řídit auto.

Existují nějaké zásady, které by se při přípravě nápojů z piva měly dodržovat? Co lze míchat, aby výsledek nebyl jako pěst na oko?

Představte si, že si na bábovku dáte plátek sekané, polijete to kečupem a další bábovkou to smáčknete dohromady – tak to by asi nešlo. A stejné je to s pivními koktejly. Kombinace piva a ostatních ingrediencí by měla být v harmonii. To znamená, že k hořkým, trpkým pivům jdou docela dobře sladké ovocné komponenty jako likéry, sirupy a džusy, které se s nimi lehce smíchají. Světlá báze alkoholu – vodka, bílý rum – se snáší spíš se světlým pivem, takže nedoporučuji kombinovat těžké pivo, třeba stout nebo bock, s vodkou!

Vyhrotit tu sílu asi není rozumné…

To je přímo nesmysl, tím člověk sám sobě spíš ubližuje. Když takovou kombinaci někomu podáte, během čtvrthodiny ho úplně vyřídíte a potěšení nebude ani na jedné straně. Komponenty je nutné pečlivě vybírat.

Vraťme se tedy k alkoholům, třeba z té tmavé báze.

Alkoholy z této báze pasují jak chutí, tak barvou k tmavým pivům. Například stouty by se daly podpořit něčím lehkým, třeba vaječným koňakem. Zní to příšerně, ale je to vynikající chuť! Kupte si jakýkoliv stout, na trhu v České republice jich pár je, a dejte do něj malého panáka vaječného likéru. Je to zajímavé, jemné pití. Hořkost piva se zakulatí, hlavně pro dámy je to myslím docela dobrá cesta.

Když mluvíte o vaječném likéru, co třeba kávové likéry anebo různé smetanové dobrůtky?

Tyto nápoje jsou většinou na bázi whisky – a co je základem whisky? Přece ječmen, takže tyhle dobroty jdou logicky s pivem dohromady. První písemné zmínky o „vodě života“ pocházejí z 12. století, což je podstatně později než první zprávy o pivu. Whisky přišla na svět prakticky až v době, kdy nás Arabové zasvětili do tajemství destilace. Ale když se nad tím zamyslíme, whisky vlastně vznikla na stejné bázi jako dávno předtím pivo. A já bych řekl, že ten duch piva je tam cítit. Když z piva odeberete vodu, dostanete pivní destilát, který nechutná nijak zajímavě. Ale whiskový destilát je stejně odporné pití! Typická zakulacenost nápoje se projeví až na konci celého procesu zrání, který v případě whisky trvá minimálně tři roky.

Takže pokud možno míchat stejné se stejným…

Když třeba ke stoutu nebo ke kávovému pivu přidáte smetanový likér, je na světě dobrota!

Ke kávovému pivu?

Výrobci čokoládového a kávového piva opravdu existují. Nedávno jsem měl možnost ochutnat je a byl jsem mile překvapen. I když jsem v zásadě proti všem chemickým příměsím piva, tohle mi chutnalo. Údajně je to pivo s příměsí pravé čokolády, ale technologie výroby je samozřejmě tajná. Nějak mi to nesedí: čokoláda je mastná, tím snižuje povrchové napětí, a proto by se na pivu neměla objevit pěna. Tohle pivo ale pěnu mělo, nevím, jak se jim to podařilo. Tvrdili, že nechemicky… Ať tak či tak, chuťově to bylo fantastické.

Není škoda takové pivo ještě s něčím smíchat?

Dokážu si představit, že takové čokoládové pivo se dá dohromady s likérem nebo s višňovým džusem. Proč to nezkusit? Hlavně se nebát a neposlouchat řeči typu: Ježíš, co to s tím pivem děláš?!

Potřebujeme k přípravě pivních koktejlů speciální pomůcky, jaké mají barmani?

Budeme potřebovat odměrky, led – stačí klasické kostky z vaniček v mrazáku. K tomu širší sklenici, odlivky, pro začátek pár receptů na pivní koktejly – a pak už můžeme tvořit. Pozor, v žádném případě nikdy nedáváme pivo do šejkru!

Co by se stalo?

Stal by se průšvih. Člověk, který pivní nápoje tvoří, pracuje i s kysličníkem, který je v pivu. Když ho nalijete do šejkru a zamícháte, stanou se dvě věci: výsledný nápoj bude hrozně pěnit a ta pěna zakryje celý nápoj nebo celou sklenici. A za druhé: přidané ingredience se v šejkru spojí s pivem tak, že vznikne ošklivá kaše a ta bude v podstatě pořád stejná, ať použijete jakékoli pivo, jen se možná bude lišit barvou.

Takže všechny ingredience budeme lít rovnou do sklenice…

A budeme je nalévat pomalu, lehce promícháme, potom třeba osadíme ledem. Nikdy ho nepřidávejte rozdrcený na malé kousíčky, vždy dávejte celé kostky, jinak by se zase vytvořila mohutná pěna a už by to nebylo hezké. Když budete vědět, že v sobotu se uskuteční party, nalijte do vaniček na led džusy různých barev, můžete je i smíchat s nějakým alkoholem, třeba curracaem – to má krásně modrou barvu a v kombinaci se žlutým džusem zezelená. Ale pozor, čím víc alkoholu, tím hůř vám bude tekutina mrznout! Barevnou kostku pak hodíte do nápoje, vypadá to velice dobře. Připomínám, že jako první ochutnáváme očima, pak čichem a pak se teprve napijeme. To jsou zásady, které – ať budete dělat míchané nápoje s pivem, nebo bez piva – je zapotřebí dodržovat.

Důležité je být kreativní, to je jasné, ale přece jen, neměl byste pro nás pár tipů do začátku?

Každý zná tradiční nápoje, jako je třeba ginfizz. Proč nezkusit pivní fizz? Ve sklenici nejlépe na stopce (3 dl) lehce promícháte 5 cl ginu, 3 cl citronového džusu a 2 cl cukrového sirupu a dolijete weissbierem. Předtím můžete okraj sklenice navlhčit vodou nebo citrónovou šťávou, na kávový talířek nasypete cukr krupici, okraj sklenice v něm otřete a cukr se krásně nalepí. Nebo můžete zkusit nápoj zvaný modrý zoom – to je malý panák ginu, malý střik curracaa a citrónového džusu a stejně malý střik Tripple Secu – to je likér z pomerančové kůry. A sklenici o objemu 3 dl dolijeme opět weissbierem. Lehoučce tyčinkou promícháme, přidáme pár kostek ledu.

Teď už jen dvě brčka, deštníček – a party může začít!