Pivo jako křen

Má pivo pozitivní, nebo negativní vliv na náš organismus?

Vzhledem k tomu, že si vyprávíme o tom, jak poznat dobré pivo, jak si ho opravdu vychutnat, když zkrátka pivo chválíme a svým způsobem nabádáme čtenáře k jeho konzumaci, myslím, že bude správné, když se zmíníme také o pozitivních nebo negativních vlivech na lidský organismus.

Na pivo – respektive alkoholické nápoje obecně – panují odjakživa dva protichůdné názory. Jedna větev odborníků tvrdí, že pivo, lépe řečeno alkohol, v jakékoli míře škodí lidskému organismu. Kdežto ta druhá větev tvrdí, že alkohol podávaný po malých dávkách neškodí v jakémkoli množství. Ne, to byl jen starý hloupý vtip. Ve skutečnosti druhá část odborníků tvrdí, že pokud pijeme s mírou, může to mít i pozitivní účinky.

Takže téma pivo a zdraví. Čím začneme? Skupinou, která mluví o negativních vlivech piva, nebo tou, která je umírněnější?

Začal bych u té první skupiny. Tak tedy: argumenty, proč nepít, mluví o alkoholu jako o zlém duchu každého alkoholického nápoje, ať už je to pivo, víno, destilát či míchaný nápoj. Alkohol může vést člověka k závislosti, a to jak fyzické, tak psychické. To má negativní vliv na okolí postiženého, třeba na jeho rodinu, která se může rozpadnout.

Vzpomenout můžeme také například tragické následky alkoholu za volantem…

Myslím, že máme jasno v tom, co může taková závislost způsobit. Postupem času už je patrná změna osobnosti. Mluvme také o dětech ze sociálně slabších rodin, o dětech ulice. O těch, na které rodiče nemají čas, a ony začínají pít klidně už ve dvanácti letech…

To jsou velmi smutné případy.

Ano, to je smutné. Nemá smysl hrát si na slepou bábu. Zatímco u člověka, který začne s přehnanou konzumací alkoholu ve třiceti čtyřiceti letech, trvá dva tři roky, než se závislost projeví, u dětí to může být klidně už za čtyři týdny. Vnitřní orgány takových dětí nezřídka vypadají, jako by jim bylo šedesát.

Kolik a jak často člověk musí pít, aby se závislost vytvořila? Neptám se proto, že bych se k ní chtěla propracovat, naopak…

Jednotlivé studie se od sebe lehce odlišují, názory odborníků se vyvíjejí, ale berme to tak, že hranicí by mohl být jeden gram alkoholu na jeden kilogram lidské váhy. Tedy dejme tomu, že člověk průměrné váhy 80 kilogramů může denně vypít, aniž by se obával problémů, dvě piva. Ovšem svou roli tu hraje nejen váha, ale také pohlaví, a dokonce i rasa.

Tomu nerozumím.

To má cosi společného s alkoholdehydrogenázou, tedy se schopností organismu odbourat alkohol. U každého národa to funguje jinak. Statný Středoevropan, třeba Čech či Němec, se po konzumaci i více kalíšků nebo půllitrů často jenom usmívá. U Asiatů a amerických indiánů mají naopak takzvaní spalovači velmi slabou aktivitu, proto jim stačí málo, takže tito lidé jsou po třech pivech, jak se u nás pěkně říká, zmazaní jak klokani, úplně na šrot, rozsypaní na krupici.

A co my ženy?

V odborných studiích se praví, že žena by měla svoji hranici držet asi o dvacet až padesát procent níže než muž, to znamená asi dvě deci vína nebo jedno pivo za den. To je hranice, kdy by žena neměla mít obavy, že se z ní stane alkoholik.

Občas se také v novinách nebo na internetu dočítáme o vědcích, kteří vyzkoumali, že pití piva v rozumné míře může na náš organismus působit pozitivně – a nemám na mysli jen dobrou náladu. Kdysi dávno se přece říkalo, že malým dětem se má dávat vypít „kapka“ piva denně, že je to prospěšné.

Tady přecházíme od negativ do lehce neutrálního pásma. Některé studie skutečně potvrdily, že konzumace alkoholu – a je jedno, jestli je to víno nebo pivo – v určitých rozumných hranicích má na lidský organismus pozitivní vliv. Jiné studie, například z univerzitní kliniky v Ulmu, naopak tvrdí, že je to sporné. Tamní vědci zbavili víno a pivo alkoholu a došli k závěru, že jejich prospěch na lidský organismus zůstal stejný. Tudíž že ten alkohol je tam jaksi navíc.

Takže co je vlastně to správné?

Alkohol je samozřejmě padouch, ale pivo nebo víno mají v sobě něco dobrého, něco, co člověku pomáhá. Pivo má v sobě spoustu minerálů, stopových elementů, aminokyselin (stavebních jednotek bílkovin), prostě látky, které jsou pro lidský organismus nezbytné. Když se napiju piva, vpravím do sebe zároveň látky, které by mi třeba scházely.

Které například?

Třeba zinek nebo chrom. Kdybych někde lízal nárazník starého auta, tak do sebe chrom nedostanu, ani kdybych se přetrhl. Ale jsou i další důvody, proč je dobré, že pivo je součástí naší stravy: podporuje funkci enzymů, krevní oběh, funkci srdce a tak dále.

Tedy pozitiva existují?

Je jich spousta. Pivo není jen zdvižený ukazováček – vy jste si dali v pátek o dvě piva víc a neděle se nedožijete! I když i ten varovný prst je někdy potřeba.

Co pivo a váha?

Všude, kde se pivo pije, od Japonska přes Německo, Rakousko až po Čechy, mají pro pivní břicho nějaký speciální název: pupek, mozol, pivní vana, chmelový vřed, kvasnicový spoiler, ležácký bolák… Je prostě vidět, že to na celém světě je stejné. Ale já si myslím, že se ten pupík na pivo svádí neprávem. Pivo je v tom trochu nevinně a trochu vinně. Nevinně proto, že podporuje správnou funkci žaludku, vinně v tom, že extrémně zvyšuje chuť k jídlu.

Takže problém není v pivu, ale v tom, co k němu přikusujeme…

Pokud bychom jedli denně v klidu pět menších vyvážených pokrmů a k tomu pili v rozumné míře pivo, tak naopak zhubneme! Pivo nastartuje metabolismus, všechno pracuje, jak má, a perfektně funguje. Ale protože nám pivo zvýší chuť k jídlu, tak přihodíme tady knedlíček, támhle trošku kolínek a tady ještě jednu polívčičku a houstičku k tomu… A to je ten průšvih. Padouchem je jídlo, a ne pivo samotné! Pivo v sobě nemá ani tolik kalorií jako třeba jablečná šťáva, sirup nebo limonáda, třeba ta černá s bublinkami. V jednom ležáku je 45 až 48 kilokalorií, v bezalkoholovém pivu dokonce jen 24 a v dietních pivech 35 kilokalorií. Když si vypijete hodně silný bock nebo doppelbock, dostanenete do sebe maximálně sedmdesát kilokalorií. Stejné množství koly obsahuje přes sto kilokalorií, takže různé limonády jsou v tomto směru mnohem horší než pivo.

Ale zase bychom měli upozornit na množství!

Přesně tak. Když budeme pít s rozumem a budeme si pivo vychutnávat, bude nám dobře. To je důležité, a ne počet čárek na tácku.

Jsem ráda, že jste to řekl, protože si dokážu představit, jak čtenáři pod dojmem této kapitoly budou volat na své manželky: „Mámo, já do té hospody musím, protože tady píšou, že dělám dobře svému tělu…“

Ale ono pivo opravdu dělá tělu dobře! Když se pije s mírou, ovšem. S pivem jsou pevnou nití například svázány B vitaminy a minerální látky. Ale znovu varovně zvedám prst: alkohol, který je v pivu, na sebe váže vodu, a tím pádem člověka odvodňuje. Po konzumaci jednoho litru piva z těla vyjde 1,3 litru tekutiny. Kde se vzaly ty tři desetiny? Z našeho těla! Takže je zase sporné, jestli pivo tělu ty vitaminy a minerální látky dává, nebo naopak bere. Ale třeba u nízkoalkoholového piva můžeme říci, že je to izotonický energetický nápoj na přírodní bázi. Vy třeba ráda jezdíte na kole a těšíte se, že po sportovním výkonu půjdete na pivo. To je trochu sporné, protože lépe byste si posloužila nějakým nápojem, který je vyvinutý přímo pro sportovce, nebo nízkoalkoholovým, případně bezalkoholovým pivem.

To se mi vůbec nelíbí…

Já vím, ale zkuste pro začátek nějakou minerálku a teprve po ní si dejte to pivo. Je prostě těžké zvážit všechna pro a proti. Čerstvá studie z mnichovské Technické univerzity potvrdila, že směsice minerálů a stopových elementů obsažených v pivu má pozitivní vliv na nervovou soustavu, na stavbu svalů, na elektrolytickou zásobu v těle, že aktivuje enzymy pro hormonální výměnu. Železo a měď podporuje tvorbu krve, fosfor látkovou výměnu, magnézium zpevňuje srdeční sval, zinek tvorbu inzulínu, fluor chrání zuby proti zubnímu kazu…

Dozvěděla jsem se, že je v pivu také mangan.

Mangan je velice důležitý, protože činí vitamin B přístupným pro lidské tělo. Je to takový kastelán, který má klíč od domu, otevře a vitamin B může vstoupit.

Pivo je vlastně jeden z mála opravdu přírodních nápojů…

Většina piv vzniká na bázi přírodních elementů, to znamená z obilí, z vody, z kvasnic, z chmele. Sečteno, podtrženo – pivo je pomocník, když se s ním umí dobře zacházet.

Víte, co mě ještě zajímá? Mluvili jsme o tom, že pivní pupek je záležitostí chuti k jídlu, ne piva jako takového. Je pravda, že ženám po pivu rostou prsa?

Ano i ne. Samozřejmě když ženy po pivu dostanou větší chuť k jídlu, víc přiberou, v první řadě právě v těch „zásobnících tuku“, které se mužům tak líbí. Vypadá to velice hezky, ale opět jen do určitě míry.

A když už je řeč o ženách, jak je to s pivem a krásou?

Velkým hitem současnosti je kosmetika vyrobená na přírodní bázi, ta získává stále více příznivců. Dřív se v mléce nebo v jiných nápojích koupala jen Kleopatra, dnes podobné věci činí i normální smrtelníci. Co se týče piva, pivovarské kaly se přidávají do takzvaných omlazujících lázní – to se používalo už ve středověku – extrakty chmele jsou součástí různých krémů a pleťových vod na problematickou pleť, pleť s akné a podobně. Pivo zvláčňuje, vyrovnává vrásky, omlazuje, a tím dělá pleť o něco mladší.

Tedy i mezi ženami by si mohlo najít své zastánkyně!

Ženy ho mohou používat jako šampon, má totiž pozitivní vliv na kvalitu a barvu vlasů. Nebo se v něm mohou vykoupat, nebo se jím mohou namazat ve formě krému. A také ho mohou samozřejmě pít. Slušelo by jim nějaké slabší, nízkoalkoholové. Myslím, že až se jednou dobře vyspím, ráno vstanu a uvařím pivo pro ženy…

Na to se těším a společně se mnou určitě i ostatní ženy.

Závěrem řekněme to nejdůležitější: Pokud člověk má s kým pít a pije s rozumem, jistě i to přispívá k dobrému psychickému rozpoložení. Tak to je a tak by to mělo i zůstat!